Návrat na úvodní stránku Jedovnic
Kamera je namířena na západ, proto nejlepší světelné podmínky jsou dopoledne a po obědě. Navečer se čápi nachází již v protisvětle.
V žádném případě nebudeme zasahovat do života v čapím hnízdě! Nikam nevolejte, respektujte zákony přírody! Nechte životu v čapím hnízdě přirozený vývoj! Pokud Vám to vadí, tak se prostě nedívejte!
| Rok: | Přílet: | Počet mláďat | Odlet: | |
| narozených | vyvedených | |||
| 2023 | 30. 3. a 4. 4. | 4 | 4 | 13. 8. a 24. 8. |
| 2022 | 4. a 6. 4. | 4 | 4 | 10. 8. a 24. 8. |
| 2021 | 1. a 10. 4. | 4 | 3 | 26. 8. |
| 2020 | 6. a 9. 4. | 4 | 3 | 24. 8. |
| 2019 | 31. 3. a 1. 4. | 4 | 1 | 19. 8. |
| 2018 | 6. a 9. 4. | 4 | 2 | 16. 8. |
| 2017 | oba 30. 4. | 3 | 2 | 2. 9. |
| 2016 | 2. a 14. 4. | 3 | 3 | 17. 8. |
| 2015 | 12. a 13. 4. | 3 | 3 | 27. 8. |
| 2014 | 24. a 26. 3. | 2 | 2 | 25. 8. |
| 2013 | 9. a 10. 4. | 3 | 2 | 21. 8. |
Aktuální počasí v Jedovnicích
vám přináší meteostanice Ing. Igora Medka z Chaloupek. Za tuto službu děkujeme.Další podrobnosti o aktuálním počasí v Jedovnicích včetně grafů za posledních 24 hod. naleznete zde. Veličiny jsou označeny anglicky. Grafy za poslední tři dny a za poslední měsíc naleznete zde.
Informace o životě čápů najdete na konci této stránky. Zajímavé 15 min. video z besedy o čápech najdete zde.
Fotogalerie 2012
Krátká videa 2013
O čápech
Čápi bílí pravidelně zimují v subsaharské Africe (jižně od Sahary), i když v posledních letech bývá častěji zaznamenáváno zimování v jižní Evropě nebo na Blízkém Východě. Naši čápi táhnou dvěma cestami: západní přes Gibraltar a východní přes Bospor (tam táhne většina našich ptáků, velmi pravděpodobně i ti jedovničtí). Na zimoviště odlétají partneři obvykle odděleně, na hnízdiště se obvykle vrací první samec. Dospělí čápi jsou svým hnízdištím poměrně silně věrní (bylo zjištěno, že více jak 75 % okroužkovaných hnízdících ptáku se v dalším roce vrátilo na stejné hnízdiště), takže lze říct, že se velmi pravděpodobně i do Jedovnic vrací stále titíž ptáci. To se může změnit např. v případě úhynu jednoho z partnerů, což se může projevit tím, že se vrátí jeden pták a sežene partnera později než obvykle a začne hnízdit později nebo nezahnízdí v tom roce vůbec. Vhodná hnízdní místa bývají ale obvykle znovu osídlena např. jinými ptáky. Co se týče mladých, ti až tak silnou věrnost k rodišti nemají a spíše se rozptylují v dalších letech do okolí (méně než 25 % okroužkovaných mláďat se usadilo do 20 km od rodiště, průměrná vzdálenost zahnízdění našich jednoletých ptáku je 167 km od rodiště), o něco silnější věrnost k rodišti byla zjištěna u samců než u samic. Přesto se k nám mladí ptáci pokud přežijí zimu vrací hnízdit, případně pak můžou hnízdit i v okolních státech.
O tom, kolik se k nám ze zimovišť vrátí mladých ptáků nejsou příliš údaje, ale jistě je, že jich velká část hyne kvůli mnoha nástrahám, které je na daleké cestě čekají, jako jsou dráty elektrického vedení (nárazy nebo zabití proudem při odpočinku na sloupech).
Čápovi bílému byla u nás vždy věnována velká pozornost a je u nás stále často kroužkován (kroužkují se odrostlá mláďata na hnízdě, od 60. let dodnes bylo u nás okroužkováno vice jak 23 000 čápů). Telemetrická sledování tahu, která se u nás prováděla (viz https://www2.rozhlas.cz/capi/home.htm) se týkala spíše čápů černých, případně jeřábů. Dnes bohužel dříve pracující skupina pro výzkum čápů bílých na celostátní úrovni nefunguje, i když se objevují snahy tuto činnost obnovit. V poslední době se například rozjíždí komplexnější sledování hnízdění čápů bílých na Vysočině ( https://www.cso.cz/vysocina-capi.html).
Za tento text děkujeme Janu Sychrovi